Luštěnina neboli luskovina je souhrnné označení pro skupinu rostlin a jejich plodů zahrnující hrách, fazole, čočku a sóju. Luštěniny mají vysoký obsah bílkovin, značné množství vitaminů skupiny B a nerostné látek. Mají také vápník, fosfor a stejné množství železa jako žloutek. Luštěniny konzumujte alespoň 1× týdně – obsahují bílkoviny jsou prakticky bez tuků, v naklíčeném stavu navíc obsahují i vit. C. Jednou formou neobvyklé přípravy luštěnin je ČOČKOVÝ KARBANÁTEK.
Dýně řadíme do zeleniny a je jeden z hlavních symbolů podzimu a anglosaského lidového svátku Halloween. Dýně obsahuje mnoho vitamínů, minerálních látek a betakarotenu. Je známo několik desítek druhů, nejznámější a nejchutnější jsou Hokkaido, Butternut a muškátová dýně. Pokrmy z dýně mají nádherně oranžovou barvu. Díky svému složení se hodí k dietnímu stravování.
Špenát je naše nejcennější listová zelenina. Špenát má díky vysokému obsahu vitaminů a minerálů mimořádnou výživnou hodnotu Je bohatý také na železo, sodík, draslík, vápník a hořčík. V syrovém špenátu je obsažena kyselina šťavelová. Špenát má široké uplatnění při přípravě pokrmů. V syrovém stavu se hodí do salátů, předkrmů ( vhodnější jsou v tomto případě mladé a křehké listy). Tepelně upravený ho v našich zeměpisných šířkách známe především jako přílohu, výborná je i špenátová polévka nebo plněné špenátové rolky, nákypy, omáčky, omelety či pečivo se špenátem. Na jihu Evropy je velice oblíben v kombinaci s těstovinami nebo na pizzu, hodí se také např. do pokrmů z rýže, k různě upraveným masům, mořským plodům …. Díky své biologické výživnosti je špenát velice oblíben u vegetariánů a veganů.
Sušená rajčata jsou oblíbenou delikatesou v italské kuchyni. I po usušení si ponechávají své výživové hodnoty a díky naložení do oleje si zachovávají jemnost a vláčnost. Sušená rajčata naložená v oleji jsou velmi chutným, zdravým a exotickým doplňkem tradičních českých jídel. Je známo, že jsou zásobárnou vitamínů, antioxidantů, lykopenů, karotenu, obsahují kyselinu listovou, zinek a vlákninu. Sušená rajčata si našla spoustu milovníků v české kuchyni právě pro svou chuť a výjimečnost.
Maso divoké zvěře se od masa domácích zvířat výrazně liší. Má tmavou barvu, chuť i aroma. Právě tyto charakteristiky z něj činí vyhledávanou pochoutku. Právě období podzima je charakteristické pro zvěřinu. Nejčastěji se upravuje na víně a nadivoko. Zvěřina má vyšší obsah bílkovin, vitamíny skupiny B a minerální látky (sodík, draslík, železo, fosfor). Vzhledem k nízkému obsahu tuku je lehce stravitelné.
Jogurty patří mezi nejvýznamnější skupinu mléčných výrobků. Pozitivně ovlivňují složení střevní mikroflóry. Ve střevech se tvoří 70 – 80% imunitního systému.Jogurtová kultura napomáhá k lepšímu vstřebávání minerálních látek a některých vitamínů v zažívacím traktu.Jsou bohaté na bílkoviny, vitamíny A, B2, B12 a D, kyselinu listovou a především jsou bohatým zdrojem vápníku. Pravidelná konzumace jogurtů prý dokáže pozvednout náladu, utlumit deprese, či dokonce zpomalit stárnutí. Stačí jeden malý kelímek denně a naše imunita plesá radostí. Pokožka je zdravější, netrpíme dermatitidou, ekzémy. Chrání nás před salmonelózou.
Králičí maso považujeme za lehce stravitelné, má jemná svalová vlákna, minimální množství kolagenu a nízký obsah tuku. Králičí maso je bohatý zdroj plnohodnotných bílkovin, vitamínů řady B (především vit B2, B6 a B12). Strukturou se podobá masu drůbežímu. Spotřeba králičího masa v naší populaci je poměrně nízká. Považuje se za lehké, nezatěžující zpestření jídelníčku kvalitním, nízkotučným masem.
Králík na smetaně považujeme za lehce stravitelné, má jemná svalová vlákna, minimální množství kolagenu a nízký obsah tuku. Jedná se o bohatý zdroj plnohodnotných bílkovin se zastoupením všech esenciálních aminokyselin. Díky nízkému množství tuku, téměř nulovém obsahu sacharidů a vysokému podílu vody vykazuje králičí maso nízkou energetickou hodnotu. Z vitamínů převažují nejvíce vitamíny řady B (především vit B2, B6 a B12).
Příznivé účinky kysaného zelí jsou známy už po generace. Bylo součástí jídelníčku našich předků a rozhodně bychom ho měli zařadit i do moderní české kuchyně Kysané zelí. Je výborným zdrojem vitamínu C, bakterií kyseliny mléčné, v menší míře pak zdrojem vitamínu K a skupiny vitamínů B, minerálů jako draslík, vápník, fosfor, síra, hořčík či fluor. Podporuje detoxikaci těla a krvetvorbu.
Sezamová semínka patří mezi zdravé potraviny, které nám dokážou pomoci s mnoha neduhy. Jsou vhodná pro lidi trpící chudokrevností (anémií), neboť podporují tvorbu krve. Je vhodné sezam konzumovat při osteoporóze, zácpě, horečce. Zároveň zlepšují imunitu a metabolismus a dovedou pomoci při psychických potížích (např. depresích). Pozitivně působí na srdce, cévy, ale také na vlasy a pokožku. Nenechte se tedy zmást nepatrnou velikostí, účinky totiž mohou být vskutku významné.
Losos je ryba, která je velmi oblíbená u gastronomických gurmánů nejen pro svou barvu. Je převážně významným zdrojem stravitelných bílkovin, nenasycených mastných kyselin omega 3, vitaminů skupiny B a D a dále minerálů jako selen a draslík. Samotný losos nemá nijak zvlášť výraznou chuť, hodí se tedy k němu například citronová a limetková šťáva, zázvor, česnek, bílé víno, bylinky a další chuťově výrazné ingredience.
Panna cotta je jednoduchý dezert. Celá italská kuchyně, odkud recept pochází, je postavená na hesle “v jednoduchosti je krása”. Slova panna cotta znamenají v překladu vařená smetana – název splňuje, co slibuje. Pochází ze severoitalského regionu Piedmont, ačkoli je servírována po celé Itálii. Právě hornatý sever Itálie je známý pro produkci smetany. Místo želatiny byly údajně používány vařené rybí kosti; cukr, jakožto velmi drahá komodita, se začal přidávat až později. Původně se podávala jen tak, s ovocem nebo ořechy; dnes ji doplňuje bobulovité ovoce, karamel, čokoládová či ovocná omáčka.
Vejce (tedy přesněji bílek) je považováno za nejlepší zdroj bílkovin.Odborníci potvrdili, že vejce nepřispívají ke zvyšování hladiny krevního cholesterolu a doporučují jíst bez obav 1 až 2 vejce denně. Díky vysoké nutriční hodnotě, vejce patří mezi nejhodnotnější potraviny. Vejce je velmi vhodná potravina, která určitě patří do našich jídelníčků. Díky vysokému množství bílkovin má skvělou vlastnost zasytit a přitom neposkytuje mnoho energie.
Rebarbora - reveň, je zelenina pochází z Asie. V minulosti se nepoužívala jako potravina, ale jako léčivá rostlina. Největšími milovníky rebarbory jsou Angličané, kteří pořádají rebarborové slavnosti a festivaly. Rebarbora obsahuje velké množství kyseliny jablečné a citrónové, je dobrým zdrojem vitaminů B a niacinu, ale má málo vitaminu C. V kuchyni se upravují pouze řapíky, listy jsou jedovaté! Před úpravou je potřeba řapíky nejprve oloupat a vždy tepelně zpracovat.
Olivy jsou plody středozemského stále zeleného stromu (Olea europaea), které uzrají po odkvětu bílých voňavých květů. Plody jsou obzvláště olejnaté, obsahují víc jak 50 % oleje a skoro 40 % vody. Původ olivovníků je v Malé Asii. Olivy jsou významným zdrojem vitamínů A a E, nenasycených mastných kyselin (fungují jako známý koenzym Q10), antioxidantů (odbourávají nebezpečné volné radikály v těle), přírodní vlákniny a minerálů, zejména železa, vápníku, draslíku a hořčíku. Díky obsahu účinných látek napomáhají snížení hladiny cholesterolu v krvi a spolu s antioxidačními účinky tak podstatně omezují riziko vzniku cévních onemocnění a některých druhů rakoviny.
Pokrmy ze zvěřiny jsou považovány za pochoutku a jsou výrazně dražší než z jiných druhů masa. Každý druh zvěře má svou jedinečnou chuť i vůni. Maso je vzhledem k nízkému obsahu tuku lehce stravitelné, je výživné, obsahuje bílkoviny (cca20%), tuk (2 - 3%), vitamíny skupiny B, minerální látky (sodík, železo, draslík, fosfor). Díky malému množství živočišného škrobu se nechává déle odležet nebo se před kuchyňskou úpravou nakládá do mořidel, maso je pak chutnější a křehčí. Svalová vlákna jsou kratší a jemná.
Tavené sýry obsahují cca 13–20 % bílkovin a jsou zdrojem vápníku a riboflavinu. Tavené sýry jsou poměrně novou skupinou výrobků mlékárenského průmyslu – vyrábějí se od roku 1911. U nás jsou však hodně oblíbené, jejich spotřeba je jedna z nejvyšších na světě. Tavené sýry jsou součástí pestré a vyvážené stravy. Neměly by však být jediným mléčným výrobkem v jídelníčku, přednostně bychom měli vybírat jejich méně tučné varianty.
Švýcarská kuchyně je chutná, kvalitní a vydatná. Švýcarsko se proslavilo např. műsli, které vymyslel v roce 1900 švýcarský lékař Maxmilián Bircher - Benner ve své nemocnici jako snídani pro pacienty. Šlo o směs ovesných vloček, ovoce a ořechů. Műsli se rozšířilo do celé Evropy a dodnes je považováno za zdravou a výživnou snídani. Typicky švýcarskou kuchyni charakterizují především jídla ze sýra, mléka, smetany, vajec, ryb, zeleniny a ovoce. Tyto prví čtyři suroviny vévodí i našemu receptu.
Rukola je rostlina z čeledi brukvovitých. Má drobné lístky podobné listům pampelišky. Obsahuje hodně vitamínu C, beta karoten a železo. Má výborné účinky na organismus - posiluje imunitu, detoxikuje játra a čistí krev. Rukola má ostřejší a jemně štiplavější chuť, která dokáže zpestřit každé jídlo, hlavně pak saláty, zeleninové pokrmy, těstoviny, rizota. Většinou se konzumuje syrová, nebo tepelně upravená na olivovém oleji s česnekem. Rukola je stále populárnější bylinka v české kuchyni.
Tilápie nilská, neboli okounovec, je sladkovodní ryba pocházející z afrického kontinentu. Má jemné bílé maso, bez výrazného rybího pachu a kostí. Díky těmto vlastnostem je velmi oblíbená u konzumentů, převážně u dětí. Pěstuje se napříč všemi kontinenty. Tato teplomilná ryba se pěstuje i ve speciálně vytápěných nádržích v České republice.
Maso tilápie je velice jemné a sladké, hodí se k přípravě exotických pokrmů.
Tuňák je vysoce ceněná mořská ryba z rodu makrelovitých. Maso tuňáka je podobné telecímu. Svou nenápadně slanou chutí lehce připomíná moře, aniž by však bylo cítit rybinou, a bývá proto přijatelné i pro odpůrce rybích pokrmů. Je velmi šťavnaté a má plnou ořechovou chuť. V syrovém stavu je jasně červené, tepelnou úpravou postupně bledne. Konzumace tuňáka pomůže nejen zdraví, ale také půvabu. Látky v něm obsažené totiž zlepšují kvalitu vlasů a nehtů a zmírňují projevy lupénky. Velký podíl na tom má fosfor, který je důležitý pro zdraví zubů. Jde o rybu lahůdkovou, určenou pro labužníky.
Polévky v česku jsou nesdílnou součástí celodenní stravy. Čechy jsou na třetím místě v konzumaci polévek ve světě. Polévky jsou prvním chodem oběda nebo slavnostní večeře. Doplňují denní příjem tekutin. Úkolem polévek je prohřátí žaludku, podporují vylučování žaludečních šťáv a připravují žaludek na příjem hlavního chodu. Náš recept se zaměřuje na tradiční uzbeckou sváteční polévku.
V lidových tradicích tento pokrm symbolizuje nový život i naději na dobrý úrodný rok podobně jako celé Velikonoce. Do velikonočních nádivek se dřív běžně přidávalo jehněčí, kůzlečí nebo telecí maso.
Dovednosti Učení Hra Aktivita
Mohlo by Vás zajímat
Oficiální stránky Základní školy Podbořany © 2024
Provozovatel Galileo Corporation s.r.o.
Poslední aktualizace: 1. 10. 2024