Panna cotta je jednoduchý dezert. Celá italská kuchyně, odkud recept pochází, je postavená na hesle “v jednoduchosti je krása”. Slova panna cotta znamenají v překladu vařená smetana – název splňuje, co slibuje. Pochází ze severoitalského regionu Piedmont, ačkoli je servírována po celé Itálii. Právě hornatý sever Itálie je známý pro produkci smetany. Místo želatiny byly údajně používány vařené rybí kosti; cukr, jakožto velmi drahá komodita, se začal přidávat až později. Původně se podávala jen tak, s ovocem nebo ořechy; dnes ji doplňuje bobulovité ovoce, karamel, čokoládová či ovocná omáčka.
Nejprve si připravíme formičky nebo formu na srnčí hřbet. Želatinu vložíme do hrnce, zalijeme mlékem a na mírném ohni ji rozpustíme. Nesmí však vařit. Do mísy nalijeme šlehačku. Vanilkový lusk podélně rozpůlíme, dužninu nožem vyškrábeme a smícháme ji s cukrem. Cukr přidáme ke smetaně a za stálého míchání ji přivedeme k varu. Poté, co smetana přejde varem, zmírníme oheň a šleháme, dokud smetana nezačne houstnout. Přidáme želatinu, vše prošleháme, ale hmotu už dále nevaříme. Hotovou hmotu vlijeme do formiček nebo do formy ( lehce ji vytřeme olejem – lépe se vyklopí) a chladíme v lednici minimálně 3 hodiny. Je-li dezert dobře připraven poznáme snadno. Dezert vyklopíme na talíř a on se přilepí a dále zachovává tvar. Při podávání zdobíme dezertním ovocem v želatině a lístkem máty.
Dobrou chuť Vám přeje kolektiv školní jídelny.